Lednicko-valtický areál

V okolí svého hlavního sídla v jihomoravských Valticích vybudovali Lichtenštejni v průběhu 18. a 19. století nejrozsáhlejší komponovaný krajinný celek v Evropě. Na ploše o rozloze 283 km² najdete dva zámky (kromě toho valtického i zámek v Lednici, který rodu sloužil jako letní sídlo), přírodní park, rybníky, oboru s částí lužního lesa i řadu menších staveb. Prohlédnout si můžete například Apollonův chrám, Belveder, empírový zámeček Pohansko, Kolonádu na Reistně, lovecký zámeček Rendez-vous, novogotickou lesní kapli zasvěcenou sv. Hubertovi, Akvadukt nebo Tři Grácie, kryté sloupořadí, před kterým stojí sousoší tří řeckých bohyň. Za návštěvu určitě stojí i Minaret na břehu rybníka v parku u lednického zámku a Janův hrad, který byl postaven jako napodobenina zříceniny a který je ukrytý v lužních lesích u městečka Podivín. Lednicko-valtický areál je od roku 1996 zapsán na seznamu UNESCO a navíc leží uprostřed vinařské oblasti – o důvod víc, proč se do něj vypravit!

Valtický zámek se pyšní naprosto unikátním okolím

Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči

Pohádkové město, přesně tak se přezdívá Telči. Její historické centrum totiž i po staletích vypadá přesně tak, jak vypadalo za časů Zachariáše z Hradce. Ten nechal v 16. století přestavět starý gotický hrad na renesanční zámek, italští řemeslníci oblékli do renesančního hávu i měšťanské domy na náměstí. A právě historické domy s barevnými fasádami a romantickými podloubími, které na náměstí doplňuje i mariánský sloup, kašny nebo sochy, do Telče každý rok lákají tisíce návštěvníků. Kromě náměstí tu obdivují i zámek s krásnou renesanční zahradou a zámeckým parkem a pozůstatky gotického opevnění s branami, které spolu s rybníky, Štěpnickým a Ulickým, chránilo původní město. I náměstí Zachariáše z Hradce je na seznamu UNESCO.

V Telči si budete připadat jako v pohádce

Svatý Kopeček u Olomouce

Tyčí se na severovýchodním okraji Olomouce a kromě měšťanů, kteří sem vyrážejí na procházky, tu najdete i zoologickou zahradu a především baziliku Navštívení Panny Marie. Tenhle barokní skvost se tyčí na tradičním poutním místě – už v 17. století, kdy Jan Andrýsek ve zdejších lesích zbudoval malou kapli zasvěcenou Panně Marii, proslulo tím, že tu dochází k vyslyšení proseb a modliteb věřících. Kapli postupně nahradil kostel, ke kterému během let přibyly další budovy. V roce 1995 dokonce Svatý Kopeček navštívil papež Jan Pavel II., který chrám povýšil na baziliku minor. Každoroční poutě se tu konají i dnes, stejně jako bohoslužby a chrámové koncerty.

Svatý Kopeček navštívil v 90. letech i papež Jan Pavel II.

Klášter benediktýnů v Kladrubech

Bývalý benediktýnský klášter v Kladrubech nedaleko Stříbra před třemi lety oslavil 900. narozeniny. Rozsáhlému areálu dominuje klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který na počátku 18. století přestavěl architekt Jan Blažej Santini-Aichel ve svém slavném stylu barokní gotiky a který je mimochodem třetím největším chrámem v Česku. Právě Santini by měl být i autorem návrhu třímetrové pozlacené mariánské koruny, která zdobí hlavní oltář katedrály. Na podlaze kostela najdete i osmicípou mariánskou hvězdu. Legenda praví, že pokud se na ni postavíte, ucítíte příval pozitivní energie! Dalším slavným stavitelem, který se na klášterním komplexu podílel, byl Kilián Ignác Dientzenhofer, který navrhl budovu nového konventu.

Na výstavbě kláštera se podílelo hned několik slavných stavitelů

Kutná hora: Katedrála, Sv. Barbora a kostnice

Chrám svaté Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele – tyto dvě památky Kutnou horu proslavily po celém světě a zajistily jí místo na seznamu UNESCO. Místo chrámu stála kdysi nad řekou Vrchlicí jen malá kaplička zasvěcená panně Barboře, patronce horníků. Z ní měšťané za vlastní peníze vystavěli gotický svatostánek, který velkolepostí konkuroval i pražské katedrále svatého Víta. Vznikal postupně několik staletí, a tak je zajímavou ukázkou uměleckých prvků hned v několika stylech. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele je pak stejně jako římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s vyhlášenou kostnicí součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci. I na jeho přestavbě se mimochodem v 18. století podílel slavný Santini.

I kostnice skrývá spoustu zajímavých příběhů – na hřbitově v Sedlci bylo během 14. a 15. století pohřbeno několik desítek tisíc obětí morových epidemií a husitských válek. Když byl hřbitov na konci 15. století zrušen, exhumované kosti byly uloženy ve spodní kapli kostela, kde je podle pověsti poloslepý mnich seskládal do velkých pyramid. A výsledek si každý rok přijedou prohlédnout desetitisíce návštěvníků!

Svatá Barbora láká do Kutné hory tisíce návštěvníků

Květná zahrada u kroměřížského zámku

Je to asi nejznámější zahrada Česka. Najdete ji u arcibiskupského zámku v Kroměříži – a právě komplex zámku, podzámecké zahrady a květné zahrady (známé i pod jménem Libosad) je další českou památkou zapsanou na seznamu UNESCO. Zahrada byla založena v roce 1665, přičemž inspirací byly renesanční zahrady u francouzských, italských nebo německých sídel. Stylově tak představuje přechod od pozdně renesančních zahrad italských a německých k francouzským zahradám barokně klasicistním, inspirovaných zahradou ve Versailles. Kromě květinových ornamentů a geometricky stříhané zeleně v ní najdete i vodní prvky, sochy nebo bludiště. V zahradě můžete obdivovat i osmibokou rotundu, jejíž interiér je vyzdoben náměty z antické mytologie, nebo 244 metrů dlouhou kolonádu.

Libosad je asi nejznámější (a nejkrásnější) zahradou Česka

Foto: Shutterstock.com

Chcete s námi poznat Česko? Napište nám!